Jdi na obsah Jdi na menu
 


POČÁTKY A VÝVOJ SVĚTOVÉHO PÍSEMNICTVÍ DO POLOVINY 15.STOL. - 1.ČÁST

30. 3. 2009

Počátky a vývoj světového písemnictví do poloviny 15. století

 

Základy světové kultury a vzdělanosti

-         na počátku slovesnost, hudba, výtvarné umění (od nestarších dob).

-         nejstarší slovesnost se nedochovala (ústní), o ústní slovesnosti si můžeme udělat představu podle společenství, které žijí do dneška.

-         slovesné projevy spojené s určitými obřady, událostmi.

-         v civilizačně vyspělých oblastech (Sumer, Egypt) ústní slovesnost » literatura.

-         Mýty - snaží se vysvětlit svět a postavení člověka v něm, soubory = mytologie.

-         Starověká literatura:   a)  Zaniklé (Sumer, Egypt)

b)    Nepřetržitý vývoj (Hebrejská)

-         písemnictví i v jiných kulturách.

 

Sumerská literatura

-         zde vynalezeno obrázkové písmo » klínové písmo.

-         zachovaly se tzv. Knihy mrtvých – rady zemřelému.

-         nejstarší, epické zpěvy a básně, nejstarší známý epos:

 

Epos o Gilgamešovi

-         2000 let př. n. l., klínové písmo na destičkách.

-         Gilgameš (král města Uruk) se svým přítelem Enkiduem (přátelství po souboji) hledají nesmrtelnost » nakonec ji nenachází » uvědomuje si konečnost lidského života a snaží se alespoň budovat „nesmrtelné hradby“.

-         Gilgameš přichází na to, že nesmrtelný se může člověk stát svými skutky, které za svého života vykoná.

-         součástí příběhu je i příběh o potopě.

 

Indická literatura

 

Védy

-         soubory hymnů (oslavných básní) na božství (přírodní síly).

-         6x větší než Bible, 1200 let př. n. l.

 

Mahábhárata

-         4. stol. př. n. l. – 4. stol. n. l.

-         epos líčící bratrovražedné boje mezi dvěma rody Bháratovců.

-         děj vychází ze starých mýtů a je značně složitý a propletený filozofickými úvahami.

-         připojeny jsou výklady o zákonech a morálce.

-         epos patří k nejrozsáhlejším památkám světové literatury.

-         obsahuje přes 200 000 veršů a jeho forma je převážně dialogická.

 

Rámájana

-         hrdinský epos o lásce prince Rámy a jeho manželky Síty.

-         ta je unesena králem démonů a Rámovi je pomáhá vysvobodit král opic Hanuman.

 

Kámasútra – umění milovat, praktická příručka milostného života.

 

-         básnická sbírka Šest ročních dob – autor je Kálidasa.

.

 

Čínská literatura

-         počátky 2000 let př. n. l., převažuje lyrika.

-         vývoj kultury zde probíhal bez kontaktů s jinými centry vzdělanosti.

-         izolovanost byla dána už samotným jazykem a typem písma, jejím symbolem byla Velká čínská zeď.

-         původní nábožensko-filozofické směry, které ovlivnily čínskou kulturu, byly Konfucianismus a Taoismus.

 

Významná díla

 

Kniha písní

-         nejstarší čínská umělecky hodnotná památka, soubor textů převážně lidového charakteru.

-         obsahuje básně milostné, obřadní, svatební.

-         autor asi Kriso.

 

             Tao-te-ťing

-         kniha o cestě tao. Je připisována filozofovi Lao-ć (6 – 5 stol. př. n. l.), ale spis je asi o dvě století mladší.

-         základ tvoří filozofické úvahy.

 

             Zpěvy staré Číny

-         Li-Po, Tu-Fu, Wang-Wej.

-         anonymní soubor Š- t´ing – Dopis děvčete.

-         Kniha písní – Kriso.

 

Konfucius

-         zakladatel konfucianismu, posbíral a sepsal čínskou lidovou i umělou tvorbu (písně).

 

Hovory

-         prozaické dílo plné morálních a etických rad pro život člověka ve společnosti formou dialogu.

 

Li-Po (701 – 762)

-         miloval volnost a bohémský život, opětoval přátelství, víno, přírodu.

 

Tu-Fu (712 – 770)

-         věřil ve společenské poslání poezie.

-         psal o válečném utrpení, smyslu života a krizi císařství.

Hebrejská literatura

 

Bible

-         největší přínos pro světovou kulturu, základní knihou křesťanství (starý i nový zákon) a judaismu (starý zákon).

 

             Starý zákon

-         psaný hebrejsky a aramejsky.

-         základ pro judaismus.

-         5 knih Mojžíšových (Pentateuch, Tóra):

 

v  Genesis – o vzniku světa = Adam a Eva, Kain zabije Ábela,

                                                                          Abrahám, Josef a jeho bratři, potopa světa, zmatení jazyků..

 

v  Skutky proroků – dějiny Izraele, David a Goliáš, Filištíni, Jeremiáš…

 

v  Literární texty – básně = např. Pláč Jeremiášův

 

v  Kniha žalmůžalm = píseň v doprovodu lyry prosící Boha o pomoc.

 

v  Knihy přísloví„Nechlub se dnem zítřejším, neboť nevíš, coť ten den

                                                                        přinese“.

-    Píseň písní – asi ji složil král Šalamoun.

 

-         Jákob měl 12 synů, Josef prodán bratry do otroctví » Židé se stěhují do Egypta.

-         Mojžíš vyvedl Židy z Egypta do Palestiny, přinesl z hory Sinaj desatero přikázání.

 

             Nový zákon

-         psán řecky.

-         4 evangelia (Matoušovo, Markovo, Lukášovo a Janovo)

-         Zjevení Janovo (o konci světa = apokalypsa).

-         o životě a umučení Ježíše Krista.

-         skutky apoštolů (o působení Kristových žáků).

-         listy = 21 epištol (autoři Pavel, Jakub, Petr, Jan, Juda).

-         Apokryfy – do Bible nakonec nezařazeny. (pochyby)

 

Překlady bible

-         Jeroným (Hyeronymus) 4. st., přeložil Bibli do latiny = Vulgata.

-         u nás přeložil bibli Cyril a Metoděj do staroslověnštiny (9. st.).

 

Antická literatura

-         14. st. př. n. l. – 4. st. n. l.

-         literatura Řecka a Říma, vychází z ní později celá civilizace.

-         vliv antické literatury = H. Sienkiewicz (Quo Vadis), W. Shakespeare (César a

                                                                Kleopatra), R. Graves (Já Claudius), J. Loukotková, …

 

Řecká literatura

-         počátky 1000 l. př. n. l., obrovský civilizační přínos (politika, vědy, sport, umění).

-         rozvoj těla i duše = kalokaghátie.

 

Mytologie

-         Pythie – věštkyně v Delfách.

-         Tantalos – potrestán věčným hladem a žízní.

-         Midas – oslí uši.

-         Daidalos, Ikaros – po vybudování bludiště pro Minotaura chtěli odletěl z Kréty, Ikarův

                                                     pád.

-         Sisyfos – dostal za pomoc říčnímu bohu pramen » Diův hněv » poslal na něj smrt

                                 »Sisyfos ji uvěznil » nakonec do podsvětí » lest » trest- nekonečné valení

                                 kamene.

 

Archaické období

-         8. – 6. stol. př. n. l.

 

Homér

-         básník, údajně slepý, jeho postavy drsné, bohové zasahují do lidských životů.

 

díla:        Ilias a Odyssea

-         hrdinské eposy.

 

Ilias (Ilion = Trója)

-         má 24 zpěvů.

-         líčí posledních 51 dnů desetileté války Trojanů a Řeků.

-         mísí se zde historie a fantazie.

-         v popředí je epizoda boje hrdiny Achilla, který odmítá zúčastnit se války.

-         Hector – nechce jít do války.

-         následuje další odmítnutí Achilla.

-         Trojané začínají vítězit a postavení Řeků je beznadějné.

-         Achillův přítel Patroklos (Patrikles) se obléká Achillovu zbroj, aby nahnali Trojanům strach.

-         Patrikles je, ale zabit Hectorem.

-         smrt přítele donutí Achilla jít do boje.

-         Hector umírá a je vláčen za Achillovým koněm.

-         otec Hectora vykoupí jeho tělo, aby mohl být pohřben.

-         Ilias pohřbí Hectora.

-         nakonec oba pláči nad jeho hrobem.

-         příběh s Trojským koněm původní text neobsahoval.

 

                         Odyssea

-         popisuje pouze 41 dní z desetiletého bloudění ithackého krále Odyssea, který se vrací z trojské války.

-         při návratu na rodnou Ithaku je zdržován nymfou Calipso. (ostrov kyklopů, přes zemi Lotofágů, Sirény atd.)

-         na Ithace už jeho manželka Penelopa nedoufá v jeho návrat a začne si hledat nového muže.

-         prohlásí, že si za muže vezme jen toho muže, který šípem protne dvanáct seker.

-         v té době je už Odysseus v Ithace a dovídá se o soutěži.

-         v přestrojení za chudáka jde do chrámu a protne šípem dvanáct seker.

-         Penelopa ví, že to dokáže pouze Odysseus a poznává ho.

 

Kromě eposu máme z tohoto období ještě lyriku:

 

1)  Elegie – báseň s vážným textem za doprovodu píšťaly.

2)  Modlitba – žádost Bohu o splnění nějakého přání.

3)  Pijácká báseňAnakreon » „anakreontská poezie“.

4)  Milostné básněSapfo – milostné básně + monodie. Za doprovodu lyry.

5)  Bajky – veršované, prozaické.

-  zvířata a věci jednají jako lidé.

-  úkolem je mravní ponaučení.

 

Sapfo (7 – 6 stol. př. n. l.)

-         sólová lyrika (jednohlasá).

-         založila na ostrově Lesbos jednu z nejstarších básnických škol pro dívky.

-         psala milostnou poezii o lásce, stesku, smutku, oslavovala bohyni lásky Afroditu – Písně z Lesbu.

 

Alkaios (asi 7 stol. př. n. l.)

-         pocházel z ostrova Lesbos.

-         jeho poezie byla zprvu inspirována řeckými bojovými motivy, později psal o lásce, víně a radostech života.

 

Ezop (6 stol. př. n. l.)

-         psal bajky.

-         v jeho tvorbě našli inspiraci mnozí evropští autoři: J. de La Fontaine, G. E. Lessing,  I. A. Krylov, A. J. Puchmajer.

-         např. Zajíc a želva (jsi-li vytrvalý, dojdeš k cíli i pomalu), Liška a čáp (Co sám nechceš, nečiň druhému).

 

Anakreón (asi 6 stol. př. n. l.)

-         básník, oslavuje lásku, víno, radosti » Anakreóntská poezie (objevuje se i v počátcích české obrozenecké poezie).

-         skládal básně na oslavu boha Dionýsa.

 

Rozvoj filozofieAnaximandros, Pythagoras, Thales, Herakleitos atd.

 

 

Attické období (5 – 4 stol. př. n. l.)

 

Řecké drama a divadlo

-         vznik z dionýsií (slavnosti zasvěcené bohu vína a veselí, při kterých předváděl sbor oděný do kozích kůží písně doprovázené tancem).

-         divadlo důležité postavení, v amfiteátrech bez kulis, herci pouze muži, na vysokých podpatcích, s maskami, jeden, později dva, později tři.

-         v této době vznikaly tragédie a komedie.

-         Forma = veršovaná, klasická kompozice, obecné principy (nadčasové typy konfliktů), dodržování tří jednot (místa, času a děje).

-         Tragédie = vážný ráz, tragický konec. Řecky tragédos (Píseň kozlů) je jedním ze dvou

                                       dramatických žánrů.

 

Aischylos (525 – 456 př. n. l.)

-         zavedl pro divadlo dekorace, masky, kostýmy, létací stroje (machina, Deus ex machina = nepravděpodobný, boží zásah).

-         uvedl na scénu druhého herce.

-         náměty čerpal z mytologie, základem byl konflikt mezi lidmi a bohy.

-         lidský osud vnímal jako bezvýchodný. Průběh tragédie členil na tři části = vinu, trest a smír.

 

      díla:        Oresteia

-         jediná dochovaná řecká trilogie. (z celkového počtu 90 dramat se zachovalo 7)

-         po skončení trojské války se král Agamemnon vrací domů, je však zabit svou manželkou Klytaimestrou a jejím milencem Aighistem (Klytaimestra tak mstí obětování dcery Ifigenie i Agamemnonovu nevěru s dcerou trojského krále Kassandrou).

-         Agamemnon byl ubit ve vaně sekerou a potom vládne Klytaimestra s Aghistem.

-         za několik let se vrací Agamemnonův syn Orestes, aby na popud boha Apollona a za podpory své sestry Elektry vykonal pomstu za smrt otce.

-         zabije svou matku i milence Aghista.

-         za tyto činy je Orestes potrestán. Je pronásledován sborem bohyň Lític (Erinyí), zešílí a hledá pomoc u bohů.

-         ti pak vkládají jeho osud do rukou sboru athénských starších, který založila Pallas Athéna.

-         váha jejího hlasu nakonec rozhodne o nevině Oresta a Lítice jsou usmířeny.